Stavbu zahradní pergoly zvládnete i sami. Není to nic obtížného pro alespoň trochu zručného kutila, dokonce i ti méně zdatní naleznou na internetu různé návody, jak si počínat, včetně důležitých poznámek ohledně ukotvení a výpočtu statické pevnosti a nosnosti konstrukce.
Bude vám k tomu stačit jen základní ruční nářadí – vrtačka, ráčnové nebo stranové maticové klíče, kotoučová pila, vodováha, svinovací metr, dláto, palička a kladivo. Není dokonce nutné betonovat do země základy, svislé sloupky budou držet na speciálních zemnících vrutech, které zakoupíte v hobby marketu.
Začíná se vždy středním svislým trámkem, po jeho vztyčení se osazují do potřebné vzdálenosti ostatní svislice, nezapomínejte vyměřit jejich shodnou vzdálenost. Na podpěry se pak upíná vodorovná krokev, jedna z nich je upevněna do zdiva, druhá rovnoběžně s ní spojí svislé stojky. Teprve pak se spojí obě vodorovné krokve latěmi v přesných rozestupech a ty se buď osadí střešní krytinou, nebo se ponechají volně a případně se nechají popínat psím vínem, břečťanem či podobnou rychle rostoucí dřevinou.
Jak velkou konstrukci zvolit – použijte modelovou simulaci
Výška pergol se obvykle pohybuje kolem 220 cm, rozestupy mezi nosnými trámky jsou přibližně 2,5 – 3 metry. Vzdálenost jednotlivých stropních latí bývá 50 cm. Před započetím stavebních prací a nákupem materiálu bychom měli alespoň na papíře načrtnout naši představu a pak ji v praxi simulovat přímo na místě pomocí provázků. Ty ukotvíme provizorně na místa, kde bude konstrukce stát, a podle potřeby jimi posouváme. Stává se totiž, že i sebelepší profesionální designérský návrh nemusí odpovídat našim představám, a do prostorového uspořádání vstupuje i více faktorů, jako např. postavení slunce, výhled na zbytek zahrady, přílišné nebo naopak nedostatečné zaclonění atd.