10.4.2018

Každý sport vyžaduje, aby měl člověk patřičnévybavení. Ať už se to týká

o        sportovního náčiní
o        oblečení
o        vybavení
fotbalová dekorace
Těžko si člověk asi dovede představit lyžaře, jak přijde jen s hůlkami. Stejně bolestivý by byl asi sport pro fotbalistu, který by si zapomněl nazout kopačky.

A právě u této zajímavé a v podstatě jednostranně využité obuvi bych se chtěla zastavit. Je totiž zajímavé, jak se dostala na světlo světa. Může za to anglický král Jindřich VIII. Ano, právě ten, který se proslavil vysokým počtem svým manželek. Málokdo tuší, že tento tyran hrál rád fotbal. A o tom, že se mu hrálo v tehdejší obuvi asi dost špatně, jistě není pochyb.

·                   I pánské boty mívaly vysoký podpatek a ty, co byly nízké, byly zase neskutečně dlouhé a špičaté.
·                   Dalším, nač si Jindřich stěžoval, byly věčně okopané kotníky.
Problém vyřešil králův osobní švec, který zhotovil sportovní obuv, která

o        Byla vyrobena ze silné kůže
o        chránila nohu do půli lýtek
o        měla zesílená místa u kotníků
o        stála čtyři šilinky (našich asi tři tisíce korun)
staré kopačky

Vývoj mohl začít

Ale nezačal. Jelikož fotbal neměl žádná pravidla a většinou hrály jen továrny mezi sebou, používali pro ochranu nohou pracovní boty. Myslím, že to muselo být docela zajímavé. Vysoké, těžké kožené pracovní boty, které měly okovanou špičku. Kopnutí muselo stát za to.

Jediný posun byl v tom, že se na podrážky našroubovaly ocelové šrouby pro lepší stabilitu. V okamžiku, kdy se fotbal stal regulérním sportem s určenými pravidly, bylo potřeba sjednotit i obuv.

·                   hřeby se zaoblily
·                   výška se snížila nad kotník
·                   silná kůže zůstala
·                   váha půl kila v dešti kilo a půl

Velký posun způsobil vývoj letecké dopravy v padesátých letech dvacátého století. Začaly se totiž hrát mezinárodní turnaje. V dnešní době si mohou fotbalisté vybrat z několika typů kopaček, podle toho, na jakém povrchu budou hrát.