Fakt, že bitcoiny jsou vlastně platidlem dostupným a používaným na internetu i jeho bratrském darknetu nemusím asi příliš zdůrazňovat. Zajímavostí je, že tuto měnu vytvořil pravděpodobně Australan Craig Wright. Zůstává otázkou, do jaké míry může sám tuto měnu ovlivňovat a kolik bitcoinů má uschovaných pro svou vlastní potřebu. Jako odborník na kybernetickou bezpečnost si jistě nechává trumfy v rukávu.
Kdo vydává bitcoiny?
Bitcoin je navržen tak, aby byl nezávislý na měnové politice jednotlivých států a Mezinárodního měnového fondu. Z politického hlediska by tak měl být nejstabilnější měnou. Opak je pravdou.
Vydávání bitcoinů mají na starosti sami počítače. Činí tak pomocí softwaru, který je ale nastaven tak, aby se počty ročně vydaných bitcoinů neustále snižovaly. A to až do bodu, kdy se jejich vydávání nakonec zcela zastaví. Časový horizont tohoto procesu však přesahuje pět lidských generací.
Jak se platí za nezávislost?
Nezávislost této měny jde ruku v ruce s její nestabilitou. Měna je pouze virtuální a žádná z autorit z oblasti monetární politiky za ní nestojí, což vede k velmi fluktuálnímu směnnému kurzu. Vložit peníze do bitcoinů je tedy velmi rizikové. Případný spekulant může hodně ztratit nebo i získat.
Další úskalí plynoucí z nezávislosti je nevratnost plateb bitcoinem. S tím se museli vyrovnat klienti zkrachovalé směnárny Mtgox, jejíž převody se zpomalovaly, až se pomalu zastavily. Pokud jednou pošlete bitcoiny na účet obchodníka, už vám je zpět nevrátí, tak jako jste tomu zvyklí při vracení peněz za nevhodně koupené zboží.
Kromě nestability kurz lze také pochybovat o stabilitě samotné měny. Vždyť bitcoiny nejsou první internetovou měnou. Podobných pokusů už internet zaznamenal celou řadu. Snad poslední je snaha odštěpit z bitcoinů novou frakci zvanou bitcoin cash. Zda k tomu dojde, se uvidí v průběhu dalších měsíců. Kritikům a nespokojencům však toto dělení přižene další vodu na mlýn.