V České republice je dnes prakticky každý mladistvý člověk, až na pár výjimek, ve věkovém rozpětí od 12 do 17 let vlastníkem chytrého telefonu a využívá připojení k Internetu. Zda je to zpráva hrozivá, nebo naopak potěšující, posuďte sami.
Snížení věkové hranice pro přístup na sociální sítě
Nejčastěji jsou mladí lidé ve spojení se světem, potažmo se svými přáteli, na sociálních sítích. Suverénně v tomto ohledu vede Facebook a ten se dokonce velice často přetřásá v sálech našich a evropských zákonodárců. V souvislosti s přístupem na sociální sítě začala sněmovna Parlamentu projednávat návrh zákona, který řeší zpracování osobních údajů. Jde o upřesňující nařízení vydané v Evropské unii známé jako GDPR. Součástí projednávání změn v zákonech je i změna věkové hranice pro přístup do sociálních sítí. Původně to byl věk 15 let, Pirátská strana nyní navrhuje tento věk o dva roky snížit na 13 let. Bohužel (nebo spíš bohudík) se proti tomuto návrhu postavila většina poslanců.
Úleva pro obce při nakládání s osobními údaji
Zpracování osobních údajů je dnes velkou neznámou pro celý svět a nejvíce se tato problematika řeší na půdě Evropské unie. Měli bychom si také uvědomit, že ještě před několika desítkami let se osobními údaji prakticky nikdo z obyčejných lidí nezabýval, svět byl ovšem paradoxně více otevřený a více svobodný. Dnes se ale lidé především obávají o svou bezpečnost a někteří dokonce veřejně přiznávají, že čím více bezpečnostních opatření, tím více uzavřené soukromí a větší pocit osamělosti, nárůst deprese, nezájmu o dění kolem sebe, více stresu, obav a strachu.
Nicméně GDPR je tu a lidé s ní nakládají tak, jak nejlépe dovedou. Poslanci dokonce debatují na téma snížit určité sankce pro některé veřejné subjekty a obce v případě nakládání s osobními údaji. Zatímco např. lidovci se přiklání těmto subjektům spíše ulevit, Piráti a klub ODS tyto úlevy naopak zavrhují. Prozatím se nakládání s osobními údaji nemění pro novináře, kteří je využívají pro své účely novinářské praxe, nebo na akademické půdě.